Olomoucký půlmaraton trochu jinak

Závodím | Žádné komentáře

V životě každého z nás přichází příležitosti, které nás více či méně posouvají dál. Často to znamená vystoupit ze své komfortní zóny a zkusit si něco nového, neznámého a možná i něco, z čeho máme strach. Už nevím, kdy přesně se to stalo, ale rozhodla jsem se tyto příležitosti chytat za pačesy a užívat si je (v rámci možností). A tak se stalo, že jsem se jednoho dne ocitla nezvaná a nečekaná v novinářském voze na krásném půlmaratonu v Olomouci…

Asi tušíte, že někteří blogeři mají tu „výhodu“, že jim sem tam přijde nabídka nějaké spolupráce. Jsou nabídky, které potěší, zaujmou nebo nadchnou, ale jsou i nabídky, které byste přijmout opravdu nechtěli (Reklama na vibrátor? Jako vážně? 😄). Myslím, že je to pěkné ocenění času a píle, které věnujeme svým blogům. Protože ač se to nemusí zdát, za články a všemi těmi sociálními sítěmi jsou hodiny „práce“, které si krademe z vlastních soukromých životů.

 

Olomoucký půlmaraton je moje srdcovka

No a občas se mezi těmi nabídkami objeví jedna, kterou prostě nelze odmítnout. Pro mě to byla účast na olomouckém půlmaratonu, nikoli v podobě běžce, ale jako jakési VIP osoby, která se kromě Guest zóny dostane i do novinářského vozu.

Prvni pulmaraton medaile

Můj první půlmaraton

Olomoucký půlmaraton je moje srdcovka. Byl to můj první oficiálně zaběhnutý půlmaraton. Už to jsou tři roky. Běžela jsem tenkrát 2v1 (přesně týden jsem věděla, že jsem podruhé v tom 😄) a maximálně jsem si půlmaraton užila. Nešlo mi o čas, byl můj první a chtěla jsem na něj mít jen ty nejlepší vzpomínky. Rozběhla jsem ho klidně a pomalu. Užívala jsem si tamní atmosféru, kochala se krásnými zákoutími města a nasávala energii okolních běžců a skvělých fanoušků. Někdy na 16. km se mi do žil najednou vlila neuvěřitelná energie a já začala zrychlovat. Pamatuji si, jak jsem najednou začala předbíhat běžce jednoho po druhém. Totálně mě pohltila závodní eufórie a já se s nadšením hnala do cíle. Tam jsem s překvapením zjistila, že jsem dvě hodiny přešvihla o pouhou jednu minutu. Byl to pro mě  tehdy neskutečný výkon, protože jsem očekávala čas kolem 2:15. No prostě geniální začátek mé půlmaratonské kariéry.

 

Olomouc podruhé, úplně jinak

Proto asi chápete, že jsem nemohla odolat nabídce, zažít olomoucký půlmaraton trochu jinak. Všechno začalo tím, že jsem si na olomoucké radnici vyzvedla novinářskou akreditaci (Já? Jako vážně? 😄). Sice jsem jednu dobu přispívala do jednoho ostravského zpravodajství, ale v životě mě nenapadlo, že se budu někde prokazovat tímto dokladem 😄. No… nakonec to byla jen klíčenka s papírkem na konci, ale ten pocit… 😄!

Následoval pozdní oběd s miláčkama a procházka po Smetanových sadech, kde už dobrovolníci stavěli zábrany. Pak jsme se vydali směr VIP zónu (Guest Area) v prostoru startu. Nahlásit jméno, žlutý pásek na ruku a je to. Jste v prostoru, kam se obyčejný smrtelník jen tak nedostane. Wauu! Prostě mazec. Procházela jsem kolem pana profesora Pirka (samozřejmě byl v běžeckém), několikrát jsem se kochala výhledem na badmintonistu Petra Koukala (ve skutečnosti je ještě vyšší a hezčí) a potkala jsem i některé Sportisimo hvězdy, aspoň myslím 😄.

Media car

olhalf jirka homolac

Jirka Homoláč

Když se přiblížil čas startu olomouckého půlmaratonu, musel jsem vyhledat Media car, neboli novinářský vůz. Mezitím se ke startu vydali i největší běžecké hvězdy závodu. Takže kousíček přede mnou procházeli pozdější vítěz a vítězka půlmaratonu, ale i velmi sympatický Jirka Homoláč a neuvěřitelná Eva Vrabcová-Nývltová.

Původně jsem si myslela, že budu sedět uvnitř nějakého auta, které pojede před všemi běžci. Když jsem ale dorazila na místo, pan řidič mě posadil dozadu na korbu auta mezi profi fotografy. Hustý! Oblékla jsem si modrou vestičku a připadala si děsně nepatřičně mezi těmi profíky s fotoaparáty velikosti děla. Ale užívala jsem si to 😄.

A jedemeeeeee

A v tom se rozezněla Vltava. Husí kůže. Auto škublo. A jelo se. Za moment se mi v zorném poli objevili první běžci. Pořád jsem nechápala, že se to děje. Prostě Nikolka v říši divů. Seděla jsem na kraji improvizované lavičky, kde nebylo žádné zábradlí, takže jsem se místy musela držet zuby nehty, abych neskončila na trati mezi keňskými běžci 😄.

olhalf bezci

Elitní běžci na Olomouckém půlmaratonu

Projížděli jsme ulicemi Olomouce, fanoušci úžasně povzbuzovali první závodníky a já byla skoro v sedmém nebi. Mám pocit, že oproti předpředloňskému půlmaratonu se letos běželo v protisměru. Prostě opačně. Chápete, ne? Vzpomínala jsem, jak jsem stejnými uličkami probíhala kdysi já, jen asi tak třikrát menší rychlostí než běžci za námi 😄.

Pak přišel můj hlavní úkol dne. První živý livestream 😄. Moje introvertní dušička plakala kdesi v koutku, ale energie, která sálala ze všech běžců na trati a fanoušků kolem ní, mě nabily tak, že jsem to dala celkem v klídku 😄. Posuďte sami ->Záznam live streamu

olhalf banan

S banánem 😄

 

Sliby chyby

Celkem naivně jsem si představovala, jak po průjezdu cílem vyběhnu směrem k 16. km, kde byla poslední občerstvovačka. Strašně jsem tam chtěla stát a fandit všem okolo běžícím závodníkům a svým věrným čtenářům. Bohužel pracovní povinnosti rozhodly jinak a já se sem dostala až cca dvě hodiny po startu. Snažila jsem se, hledajíc své muže, podpořit alespoň těch pár běžců, kteří zde ještě prožívali svůj vlastní závod s časem. Klobouk dolů před nimi. Pět kilometrů před sebou a stejně byli usměvaví a veselí (aspoň někteří).

Co vám mám říkat, jela jsem domů plná dojmů a zážitků. Sobotní půlmaraton v Olomouci pro mě byl novou zkušeností, kterou nikdy nezapomenu. Jsem strašně vděčná za příležitost, kterou mi lidé z Kauflandu a spol. dali.

 

A jak to celé vzniklo?

Ano, Kaufland, jako oficiální dodavatel čerstvého ovoce, stál za mou sobotní návštěvou olomouckého půlmaratonu. A stejně jako jsou upřímné všechny moje recenze, které píšu, ani tady se nebojím přiznat ke spolupráci s obchodním řetězcem. Nevím, jak to máte vy, ale v Opavě je Kaufland nejspolehlivějším prodejcem ovoce a zeleniny. Co se týče druhů, ceny i kvality, těžko hledá v Opavě konkurenta. A to jako fakt 😄. Věřte, že kdyby to tak nebylo, na nabídku bych nekývla 😉.

olhalf ovoce

Ovoce od Kauflandu

 

A jak jste si olomoucký půlmaraton užili vy? Padl osobní rekord? Potkali jste své běžecké kolegy a známé? Užili jste si atmosféru historického města a jeho krásné architektury?

ČTĚTE TAKÉ:  CarambaRUN! Borová 2016