O nevděčné vánočce

Proč nevděčná? Těším se na ni už od listopadu, pečlivě jsem vybírala nový recept, těsto ručně umíchala (s pomocí staršího syna), nechala ho 3!, slovy tři hodiny kynout, pak jsem do něj přidala rozinky máčené v rumu a mandle. Z těsta jsem upletla poctivou vánočku z 9 pramenů, přesně tak, jak má vypadat a nechala ještě půl hodiny kynout. Potřela vejcem a podle receptu dala na 5 – 10 minut do trouby na 220°C. V tom se probudil mladší, takže jsem šla uspávat. Do kuchyně jsem se vrátila cca o 7 minut později, když už jsem podle čuchu tušila, že je něco špatně. Přijdu a vánočka je zvenku totálně černá!!

Mě vomejou!

Taková zrada! Hned lituju rumu, který jsem do ní nacpala, protože by se mi teď minimálně jeden panák hodil.

Co teď? Spálený je na krásu, dopeču to. A tak tu sedím, bude půl druhé a moje milá vánočka, na povrchu spálená, uvnitř syrová se mi směje z vyhřáté trouby. Že já se na ní nevyprdla.

Jediná světlá vyhlídka dnešního dne je na devět hodin naplánovaný výběh se sparing partnerkou Jančou. Snad nevyjde předpověď počasí a nebude pršet! Díky neštovicím syna a mému nachlazení jsem nebyla běhat už 5 dní! A tělo už si pohyb žádá.

Budu doufat, že tento „podařený“ start Štědrého dne bude mít už jen šťastné pokračování. Užijte si ho! A všem, kdo si dnes chce také nadělit pár km, přeji pevný krok a úspěšný návrat do tepla domova.

Vypínám troubu a jdu spát. Než se rodina probudí, okrájím spálený povrch a nakecám jim, že jsem upekla mazanec :-D!

Tak si užijte krásné svátky a nacpěte si pupky, ať máte co vyběhávat ;).