Po vzoru Kiliana Jorneta

Trénuji na maraton | Žádné komentáře

Další křupavý běh. Nahecovaná záchodovou četbou (nikde jinde na četbu klid nemám :-D) knihy Běhej, nebo zemři od skialpinisty Kiliana Jorneta (v knize právě přebíhá Pyrenejské pohoří) se stejně jako v sobotu vydávám vstříc místní zasněžené krajině.

Vrstvení je základ

A stejně jako při sobotním 22km běhu jsem nabalená jak pumpa :-). Funkční spodní prádlo s dlouhými nohavicemi i rukávy, teplé Moira podkolenky, jedo funkční triko s krátkým, druhé s dlouhým rukávem, lehká bunda a obyč běžecké legíny, na krk multifunkční šátek a na hlavu čepici (v sobotu bylo -13 °C, takže jsem pod čepicí měla ještě čelenku). Dnes je „pouze“ -8 °C.

S Vieweghem v uších

V sobotu jsem poprvé vyměnila hudbu za audioknihu. Za „balík na poštu“ jsem dostala možnost si jednu stáhnout zdarma :-). Můj výběr padnul na Vieweghovu Biomanželku. Nevěděla jsem, do čeho jdu, ale byla jsem docela příjemně překvapená. Chvílema jsem se musela smát nahlas, což v kombinaci s arktickým mrazem, mým „sladěným“ úborem a skutečností, že běžím, muselo v udivených kolemjdoucích vyvolat pocit, že utíkám z opavské psychiatrie :-D.

jezero-zima

Naše zamrzlé jezero

Každopádně jsem zjistila, že díky soustředění se na děj knihy, kilometry utíkaly závratnou rychlostí. Asi budu toto „běžecké čtení“ praktikovat častěji. Chtělo by to další balík na poštu :-/.

Běh je očividně nebezpečný sport 

Každopádně jsem dnes zřejmě běžela tak urputně, že jsem po třech kilometrech zneškodnila svá doposud najednouchohrající sluchátka. Jak jsem zjistila později, nebyla to jediná věc, kterou jsem během tohoto běhu odrovnala :-D. Nepřežily ani moje oblíbené růžové spoďárky :-/ :-D. Prostě nevydržely a ruply :-D.

Zbytek cesty jsem teda běžela potichu, resp. nebylo to ticho, co mě doprovázelo. Na každém kroku mě doprovázelo příjemné křupání sněhu pod nohama. Ač mám zimu ráda čím dál méně, toto jsem si užívala náramně. Chvílemi to trochu prokluzovalo, tak jsem radši zkrátila krok, abych doběhla bez další újmy.

Nakonec z toho bylo příjemných 9 km v celkem pohodovém tempu. U výtahu jsem potkala sousedy, kteří se zhrozili, že „v takových mrazech“ běhám. Tak jsem jim odvětila, že se během zahřeju dostatečně a jala jsem se vyběhnout celých sedm pater až k nám domů. Nechtěla jsem se s nimi mačkat ve výtahu a byla jsem fajně napumpovaná, takže mi to ani nevadilo. Jen teda nemám běžci tak oblíbenou výtahovou selfie :-D.

Před během jsme si byli na poště vyzvednout dvacetikilový balík s činkami, takže zítra už budu Jillian Michaels cvičit poctivě i s nimi.

Přikládám foto, jako důkaz :-).

Jinak knihu Kiliana Jorneta – Běhej, nebo zemři mohu vřele doporučit jako perfektní motivaci k dlouhým běhům!

 

cviceni-doma

Tady důkaz místo slibů 😀

ČTĚTE TAKÉ:  Slabší týden za námi, lepší před námi