Povinná zimní výbava pro každého vášnivého běžce!
V sobotu „v noci posouvali letní čas na zimní, nikdo z nás normálních lidí tohle neovlivní…“. Jak zpívá čerstvě zasnoubený Leoš Mareš ve své písni Zimní čas, začíná zima a my s tím nic nezmůžeme. To ale neznamená, že pověsíme své běhny na půl roku na hřebík. Stačí, když se řádně vybavíme a zima nás nemůže překvapit.
Zůstaňte v teple i v zimě
Zatím je sice ještě podzim, ale teploty už se pomalu přibližují k nule a tma na běžecké trasy padá dříve, než je nám milo. Pojďme se podívat na užitečné vybavení a nejrůznější vychytávky pro běžce, které ze zimního běhu udělají komfortní záležitost. A vezmeme to postupně od hlavy až k patě, ať v tom máme pořádek.
Hlava
Jak je vám jistě známo, z oblasti hlavy a krku ztrácíme až 40 % tělesného tepla. Proto je důležité tuto část těla chránit před nízkými teplotami. Takže čepice nasadit, nákrčníky nakrčit a hurá ven. Já mám čepičku z Lidlu (viz foto vpravo), nákrčníků (tunelů) mám víc, z Lidlu a Tchiba, a jsem s nimi spokojená maximálně. Je fakt, že v tomto ohledu nemusíte mít velké nároky. Stačí když vám budou doplňky dobře sedět a aspoň trochu slušet . V ideálním případě by mohli mít reflexní prvky pro větší bezpečnost za šera.
Někomu místo čepice postačí čelenka nebo šátek, někdo raději sáhne po kukle. Záleží, jak moc jste zimomřiví.
Čelovka
Jak už jsem několikrát zmínila, běžec by měl být viděn, ale především by sám měl dobře vidět, kam šlape. Z toho důvody by v žádném běžeckém šatníku neměla chybět čelovka. Já jsem jich vyzkoušela několik. První jsem měla asi za 99 Kč z Lidlu a byla super… Dokud mi ji neukradl manžel na kolo.
Momentálně střídám dvě. Krásně růžovou Ledlenser Neo pink. Tu jsem dostala od manžela k Vánocům a kromě toho, že perfektně svítí na cestu, má i další výhodu. Tou je malá dioda, která svítí na temeni hlavy, když je čelovka „ON“. To znamená, že máte další bezpečnostní prvek navíc.
Beal čelovka FF120 Foto: www.affekt.cz
Druhou je běžecká čelovka Beal FF 120 se třemi LED světly, která údajně dosvítí až 120 m daleko. Nechtějte po mně, abych vám tuto informaci potvrdila, moje délkové odhady jsou fakt špatné. Můžete si vybrat mezi kuželovitým svícením do dálky a širším světlem na blízko.
Zima je krásná, ale může pekelně bolet
Tělo + ruce
Základem zimního běžeckého outfitu je vrstvení. Ideální je nasoukat na sebe více slabších vrstev, které vás ochrání před mrazem a nebudou bránit v pohybu. Funkční spodní prádlo je prostě nutnost. Odvádí vlhkost směrem ven od vašeho těla, do další vrstvy oblečení, a tím vás udržuje v suchu a teple.
Když máte na sobě více vrstev (funkčního) oblečení, vzduchové vrstvy mezi nimi slouží jako další tepelná izolace. Neposlední výhodou vrstvení je, že v případě náhlé změny okolní teploty můžete odhodit/přidat jednu vrstvu ošacení, aby byl běh i nadále komfortní.
Funkční spodní triko Scutum wear
Já mám funkčních (spodních) triček několik. S krátkým i dlouhým rukávem. Od Moiry, z Lidlu, Tchiba. Všechny jsou OK, ale nově mám spodní funkční triko od české značky Scutum wear, a to je naprosto úžasné!
Kromě funkčních vlastností disponuje i vlastnostmi kompresními. Přestože běžně nosím velikost M, bylo mi doporučeno objednat velikost XS, a musím říct, že tato volba byla ideální. Zvláště proto, že v upnutém triku je mi tepleji a je pohodlnější, když nikde neodstává a nekrčí se.
Triko Scutum wear jsem zkoušela při procházce, běžném tréninkovém výběhu i v závodě a vždycky se perfektně osvědčilo. Včera mě fajně hřálo i při pouhých 5 °C. Do větší zimy bych určitě zvolila variantu s dlouhým rukávem, prozatím ale stačí tato krátkorukávová varianta.
Vrstvení
První vrstvu bychom měli. Pokud je mráz silnější (v loňské zimě jsem běhala i při teplotách -15 °C), tak oblékněte klidně ještě jedno triko navíc. Na to funkční/termoaktivní mikinu (dobré zkušenosti mám opět s mikinami z Tchiba a Decathlonu) a na závěr nějakou lehčí větruvzdornou bundu. Při výběru běžecké větrovky si dejte pozor, aby měla dostatečně zajištěné odvětrávání. V opačném případě se v ní budete totiž cítit jako v sauně a běh si rozhodně neužijete.
Pozor na omrzliny
Krásné Nessi rukavice (foto z nessisport.cz)
Nezapomeňte na rukavice. V tomto směru vám moc neporadím, protože mně je na ruce po prvním kilometru vedro i když je venku pod nulou, takže si vystačím s delšími rukávy (super vyřešené to má tato mikina/bunda z Tchiba). Ale myslím si, že bohatě postačí levnější varianta rukavic z Lidlu – jedny doma mám, stály pár korun a jsou OK (asi bych měla míň nakupovat v Lidlu ).
Pokud si ale potrpíte na designovky, mrkněte na peckovní modely Nessi rukavic (viz foto)!
Buďte vidět, nejen v noci
V dnešní době se výrobci hodně snaží a reflexní prvky jsou velmi často součástí běžeckého oblečení. V tomto ohledu ale není opatrnosti nikdy dost, takže doporučuji navíc přidat „samonavíjecí“ reflexní pásky na ruku/nohu, které zajistí viditelnost ze všech stran. Klidně je umístěte na obě končetiny, ale minimálně na tu stranu těla, kde se budete potkávat s dalšími účastníky provozu. Na internetu najdete i další reflexní doplňky, které jsou určitě taky super (pásky, kšandy, tkaničky, přívěsky, nálepky a dokonce i ponožky).
Radši vypadat jako vánoční stromeček, než se nechat srazit cyklistou nebo autem. To platí nejen po setmění, ale i při zhoršení viditelnosti v déšti, mlze, při sněžení nebo také v lese.
Reflexní prvky nepodceňovat!
Nohy
I nohy by měly být v rámci možností v teple. Máte dvě možnosti. Buď si vezmete zateplené běžecké legíny, nebo opět vsadíte na vrstvení. Spodní funkční prádlo/kalhoty a na to dlouhé běžecké legíny nebo podkolenky a tříčtvrťáky. A myslete i na chudáky prstíky v botách. Silnější ponožky určitě stojí za zvážení.
Vždycky když se vracím z běhu v mrazu, mám pořádně prokřehlé boky a pozadí. Takže doporučuji všem ženám (případně i mužům) vyměnit sexy mini tanga za spodní prádlo s nohavičkami. Muži prý mají dokonce speciální spodní prádlo s vložkou, která chrání jejich… popředí . Ale někteří běžci radí, že stačí obyčejná bavlněná ponožka, aby byl váš poklad v bezpečí .
Dámy mají ještě jednu možnost – zateplené běžecké sukýnky. Osobně zatím nemám vyzkoušeno.
Boty
V těchto nesmekách to fakt neklouže 😀
Nemusíte zrovna přezouvat letní obutí za zimní, jako u svého automobilu, ale dejte přednost botám trailovým (krosovým). Zvlášť když je venku souvislá bílá pokrývka a umrzlo. V silničních botkách by se váš běžecký trénink mohl změnit v krasobruslařský . Úplně nejlepší jsou běžecké boty s hřeby. A nebo praktické nesmeky.
Dávejte přednost suchým trasám, ideálně bez náledí. Rychlost běhu přizpůsobte podmínkám (zima stejně patří pomalým běhům). Nohu si zlomíte jenom jednou za sezónu .
Zazařte nejen v září
Ještě bych vám ráda doporučila jednu fajn vychytávku. Jsou to LED svítící pásky, které se umisťují na boty. Možná jste je zahlédli v některém ze sportovních obchodů (nebo v Lidlu ). Já je mám za pár korun z Aliexpresu, samozřejmě v růžové barvě. Kromě kontinuálního svícení mají i funkci blikání, takže budete určitě vidět. Hledejte je pod tímto odkazem.
LED svítící pásky na boty
SOUTĚŽ SKONČILA
A teď SOUTĚŽ!
Máte-li zájem o super čelovku Beal FF 120, napište mi do komentářů váš nejkurióznější běžecký zážitek.
Určitě jste během svých běžeckých výprav zažili spousty legrace a zajímavých okamžiků. Smích léčí a prodlužuje život, tak pobavte i své běžecké kolegy a kolegyně . Pokud byste náhodou žádný zajímavý příběh z paměti nevylovili, můžete mi napsat jaké máte plány na běžecký rok 2018.
Soutěžit budeme až do 20.11.2017. Svátek budu mít sice já, ale dárek ode mne dostane jeden z vás! A to ten s nejzajímavějším příspěvkem.
Přednost budou mít samozřejmě moji věrní fanoušci z FB stránky Maraton? Jako vážně, mami? Kdo jím ještě není, může dát like zde.
Beal čelovka FF120 Foto: www.affekt.cz
Kuriózních zážitků z běhání moc nemám, tak alespoň ty plány na příští rok:) Letos před Vánoci ze mě bude máma:), takže příští rok bude ve znamení rozbíhání se a návratu k tréninku. Když to půjde dobře, tak od března bych ráda začala zpátky s tréninkem, ke konci května nějaká závodní desítka no a pak Baroko půlka v září:)
To jsou nádherné plány! Gratuluji.
Doporučuji pak mrknout na můj článek „Jak se rozběhnout po porodu“ ;-). Jsou tam praktické rady z mých dvou poporodních období :-).
Přeji ať ti vše vyjde podle představ! A hodně sil u porodu ;-)!
Niki, moc Ti fandí babi.
Děkuji 🙂
Muj nejkurioznejsi zazitek nesouvisi s tim, jak byt co nejvice videt, ale se situaci presne opacnou. Jako mnoha jinym bezcum, i me beh rozpohybuje peristaltiku zpusobem nezadoucim, takze pravidelne na druhem/tretim km musim zadrepnout a vypustit, uz mam dokonce i par vytipovanych mist, kam se schovat. Beham po polnich cestach, sem tam nejaky strom, jinak schovky nic moc. Problem nastava na podzim, kdy se pole pokosi, z pole je razem prehledna planina s viditelnosti na kilometry 😀 Takto jsem, poctive „oznacena“ zarivym trickem a bundickou marne snazila najit misto kam zadrepnout mezi asi ctyrmi traktory, ktere na poli pracovaly. Kdyz uz to bylo opravdu hodne akutni, vybrala jsem dolicek a doufala, ze traktoristi sleduji radeji zapad slunce nez drepiciho bezce 😀 No samozrejme jsem nezustala nepovsimnuta, uz proto, ze nez jsem nacatou praci dokoncila, vyjel mi jeden traktor v podstate za zadkem, ridic vesele maval a troubil. Tak jsem posbirala posledni zbytky dustojnosti, chvatne navlikla kalhoty a bezela dal. No musim rict, ze jsem si rikala, ze kdybych mela nejakou polni barvu na sobe, splynula bych lepe, takhle se rozhodovat, jestli si nechavm svitive ruzovou bundu nebo se zamaskuju do zarive zeleného tricko, mi nijak nepomahalo 😀
Také jsem zjistila, že je praktické mít u sebe více papírových kapesníčků a po cestě mít možnost kam „zadřepnout“ a z mé zkušenosti také den před tím nejíst nic pikatního 😀
Zuzi, bez kapesníčků zásadně nevybíhám :-D!
Peti, ani nevíš, jak ti rozumím :-D! Já mám taky spousty svých místeček :-D, zvlášť po prvním porodu jsem je navštěvovala často :-D. A často podle momentálního stavu střev volím i trasu běhu :-D.
Každopádně na tvůj, nezáviděníhodný, příběh nemám :-D. Je mi jasné, že se tomu teď už směješ, ale v tu chvíli to musela být děsná prekérka :-D.
Nejhorší na tom je, že mi často nepomůže ani okřídlené pravidlo – nejíst 2-3 hodiny před během apod. Prostě, když musíš, tak musíš :-D!
Vis, co je nejkurioznejsi na mem behani? Me sneni!
Opravdu – treba budu za exota, ale odkdy beham, casto se mi zda, ze bezim maraton. Ten opravdovy, ktery konci daleko za fyzickou kapacitou bezcu – ten, kde vitezi vnitrni sila.
Miluji tu meditativni funkci behu, jak o ni pise Simecka, Murakami nebo treba Sillitoe. To, jak pri desatem kilometru zacnou videt cervene, jak jim pot dela na obliceji solnou masku, jak clovek prestava citit pohyb tela a jen tak plyne… A naopak, jak si sahne na dno – a presto neprestane bezet.
Sledovat zazoomovane tvare bezcu v poslednich kilometrech, kdy uz nemaji silu drzet jakykoli vyraz, presto jim z oci sala vule a odhodlani. A pak videt ten absolutni pretlak emoci za cilovou linii – stesti, extazi, slzy. Zasvetit tolik treninku, odrikani, cely svuj volny cas tomu malemu momentu.
Tak to jsou moje plany. Zatim maratonuju jen ve snu, ale treba si tak jen dodavam odvahu? 🙂
Wau, nemám slov. Úžasná a pravdivá slova, asi si od pánů něco přečtu!
A věřím, že stejně jako já, se jednou odhodláš a na ten maraton natrénuješ ;-)! Budu držet palce!
běhání mi hodně pomohlo před maturitou. Každý večer jsem nasadila tenisky a dala si svůj oblíbenej okruh. A jednou jsem takhle vyběhla přímo do bouřky. Pršelo, no uplně lilo z konve. Při každým kroku jsem skočila do kaluže a voda se valila ulicema jako šílená. Foukalo a bylo to krásný. Uplně nabíjející.
No… ještě že né doslova. Vzduch se totiž uplně chvěl a najednou rána jako hrom a kousek ode mě udeřil blesk. Prostorem to zapraštělo a země se otřásla. Muselo to být někde vážně blízko. Když jsem pak maturitu, která byla v tu dobu za rohem, napoprví nezvládla přišlo mi že se můj život zhroutil a bylo to pro mě docela kritický období. Tak nějak ve mě ale rezonoval tenhle běhací zážitek a věděla jsem, že když nejde o život, jde o … no však víte o co.
Jj. na stres je běhání skvělé. Běhání v bouřce (chytla mě až cestou) mám taky za sebou, to jsem ale utíkala se staženou zadnicí a extrémně rychle domů :-D.
Ten konec je krásně napsaný! A hlavně je to setsakramentsky pravda!
Brrr, mě zima od běhu odrazuje… Začalo mi líné období… 😀
JJ. zima svádí lenošit, ale vzhledem k tomu, že za poslední měsíc jsem přibrala tři kila, tak mi teprve začíná ten pravý dril 😀
Ahoj maraton mamo:-) Můj kuriózní zážitek není můj. Je to na dlouhé povídání, ale stálo se to mému kolegovi v práci. Tak snad ve zkratce: Všichni běžci si totiž myslí, že když vidí, tak jsou i viděni. Ale chyba lávky. Kolega si jednou takto za šera vyběhl do lesa a protože v lese je ještě větší tma než ve volné přírodě nebyl vidět a že se srazí při běhu se srnou, tak s tím vážně nepočítal. Vypadá to velice vtipně. Ale jemu moc do smíchu nebylo. Srne se samozřejmě nic nestalo, ale on měl na dvakrát zlomenou nohu a 3 měsíce bez běhání. Ponaučení? ! Nyní běhá jako vánoční stromeček. Reflexní doplňky. Neonové tričko a blikačka ve předu vzadu:-)
Tak to je mazec! To měli obrovské „štěstí“, že se v té tmě trefili :-D. No ale fuj, asi bych se potom bála každého šustnutí v lese. Asi budu muset do článku doplnit… nenechat se srazit cyklistou, autem nebo srnou :-D!
Ale jak jsem psala, bezpečnost na prvním místě, lepší stromeček, než (napadlo mě hrobeček, ale to je moc morbidní :-D) sádra a klid na lůžku.
nejkurioznější zážitek asi ani nemam jen takové ty běžné co zná asi každý. Nicméně co včera absolutně pobavilo. vyběhla jsem jen tak jak říkám na chcípáka, prostě se jen vyklusnout tempo cca 6min/km, proběhla jsem lesem už za tmy, vracim se zpět k vesnici totálně od bláta – v lese to bylo dost výživný, abych s hrůzou zjistila, že všude jsou svíčky a je lamionový průvod. Takže poslední 2km přes vesnici sprint, protože celá vesnice vylezlá a všichni čumí na toho magora co za tmy běhá zablácenej až na zádech 😀 Aneb jak sprintovat 2km? Stačí být debil a zapomenout na lamionový průvod 😀 Plány na rok 2018 jsou nejisté, na pár závodů jsem pozvaná, ale nějak jsem demotivovaná fixlovánim na OCR závodech tak se uvidí 🙂
😀 náhodou, určitě jsi byla za hvězdu, která se nebojí bláta ani tmy a jde si dát do těla ;-).
Fixlováním myslíš odpouštění angličáků, nebo něco jiného?
Moc děkuji za krásný článek zrovna uvažuji zda běhat i nyní na podzim a v zimě nebo si počat zase až na jaro.
Co se týče mého vtipného zážitku tak ten mám z letošního léta.
Letos jsem si oblíbila běh a v létě se dalo běhat pouze ráno aby člověk přežil. O víkendu na Slapské přehradě jsem si našla krásnou trasu která je do kopce v lese a pak kolem loučky. Ranní běh v lese pro Pražačku má uklidňující účinky ovšem už vím že musím mít uši a oči na špicované aby na mě něco nevystartovalo. Když jsem na cestě skoro šlápla na srnku a poté rozdýchala infarkt z šoku (oboustranného) jsem zjistila, že na konci louky se v trávě k nám žene i jiné rozespalé zvířátko. Nehodlala jsem čekat co to bude vzala jsem nohy na ramena a vysprintovala z lesa. Když je motivace jde to hned jinak 😀