Další běžec na cestě 🙂

Leden

Rok 2016 jsem začínala jako pořádná kulička :-). Mělo to své výhody – nemusela jsem se hlídat v jídle, tahat těžké nákupy a bylo mi odpuštěno i mnoho odpoledních šlofíčků. Avšak s blížícím se koncem těhotenství mi bylo dost často ouvej. Dojít do obchodu bylo namáhavé jako uběhnout půlmaraton. Obléknout si ponožky vydalo za slušnou stovku. A vstát z postele mě vyčerpalo jako desítka s pořádným převýšením. Ke konci ledna už jsem vyhlížela cílovou pásku těhotenství jako smilování. Ale prcek se rozhodl, že závod ještě není u konce…

Naběháno: 0 km

Pohodář od přírody

Únor

V únoru nás navštívilo naše druhé největší štěstí. 5. února dopoledne vykoukl na svět nový budoucí běžec – čtyřkilový Štěpánek Čtyři běžci – to už můžeme běhat i štafety :-).

Sžívání s novými posilami nakonec proběhlo v poklidu a tak jsem se 28. února mohla konečně po dlouhých měsících opět postavit do startovních bloků a vyrazit vstříc novým kilometrům.

Naběháno: 5 km

První poporodní pětka

Březen

Třetí měsíc roku 2016 už byl ve znamení kochání se probouzející se přírodou. Rozbíhala jsem se pomalu, opatrně a hlavně proto, abych načerpala novou energii a přišla na jiné myšlenky než bylo kojení, přebalování, koupání a podobně :-).

Byla jsem zodpovědná a poslouchala své tělo, zvláště jeho spodní partie, které se po porodu ještě dávaly dohromady.

Naběháno: 46 km

Duben

Duben

V dubnu už jsem se do toho pustila se vší vervou. Tělo už si říkalo o pořádný výdej energie a mysl to jen uvítala. Kluci jsou zlatí, ale když se rozhodli, že mě zničí, tak se jim to úspěšně dařilo :-).

Takže jsem mazlení s nimi pravidelně nepravidelně střídala s úžasnou přírodou. A pomalu jsem začala pracovat na zrychlování. Takovým dobrým měřítkem pro mě byla vzdálenost 5 km.

Naběháno: 70 km

Kočárkovýběh

Květen

V květnu už jsem se odvážila vyběhnout s prckem. Už od začátku to nebyl žádný hubeňour, takže drobné nerovnosti povrchu s kočárkem ani moc nepohnuly. Byl to krásný květen, kdy jsem se slunila na lavičce mezitím co si starší syn hrál na písku a mladší spokojeně spinkal v kočárku. Krásně bylo.

Taky se pro mě otevřela nová závodní sezóna, kterou jsem zahájila Českým během žen v Ostravě. Opět bylo vedro k padnutí a osobák se nekonal, ale přesto jsem byla spokojená.

A mimo jiné jsem se taky zúčastnila místní výzvy „Z Opavy na Praděd,“ která spočívala v uběhnutí vzdálenosti, která dělí tato dvě místa. Nebyla jsem sice na prvních příčkách, ale vzhledem k časovým možnostem jsem dopadla dobře. Letos (2017) to zkusím zvládnout ještě rychleji.

Naběháno: 95 km (první stovku už jsem měla na dosah)

Sesterskobratrský běh

Červen

V červnu jsem si s bráchou zaběhala ve své rodné hroudě, kde je naprosto dokonalý les. Cestičky zasypané voňavým jehličím, studánky, jezero, vyhlídky na Orlické hory, dvoumetrová mraveniště i kopečky. No prostě dokonalost.

Kromě toho jsem v aplikaci Superlife vyhrála startovné na 20km běh Šumavou „Boletice race“, který se měl konat na začátku července. Je to sice na druhé straně republiky, ale proč si tam rovnou neudělat rodinnou dovolenou, že? A tak jsem musela prodloužit některé výběhy. Sice jsem nakonec dala jen dvě patnáctky, ale věřila jsem, že mě nohy podrží.

Ivanské jezero

Taky jsme se byli podívat na Heores Race, který se konal v nedalekém Hradci nad Moravicí. Do té doby mi účast na tomto závodě připadala, jako holý nesmysl. Alespoň v mém případě. Jak jsem ale viděla, některé závodníky/ce, tak jsem si říkala, že to přeci musím dát taky (pokud začnu posilovat :-D). A tak jsme se s manželem „dohodli“, že se za rok také postavíme na start.

On to ale nemyslel zdaleka tak vážně, jako já :-D.

Naběháno: 77 km

• 
• 

  Osobák

• 

Červenec

Červenec byl tu a s ním i závod na 20 km – Boletice race. Trasa závodu se mimo jiné vinula vojenským prostorem, který byl do té doby 60 let uzavřen pro veřejnost. A pouze my, závodníci, jsme měli možnost sem nahlídnout. No co vám mám říkat. Zase jsem se celou cestu kochala přírodou a čerstvým vzduchem :-D. Pokud jsem teda zrovna neumírala na některém z mnoha stoupání. Na to jsem opravdu připravená nebyla. Můj smělý sen byl, doběhnout pod dvě hodiny. Když jsem ale zjistila, že je trasa víc než náročná, svůj cíl jsem rychle opustila.

Nakonec jsem doběhla, když na tabuli svítil čas 2:01:16. Pod dvě hodiny to nebylo, ale zase o tolik jsem to nenatáhla :-). Na to, že jsem 5 měsíců před tím ležela v porodnici, to byl uspokojivý výsledek.

No a koncem měsíce jsem se rozhodla zapojit do místní ligy a odbyla si svůj první ligový závod.

Naběháno: 101 km (konečně je tam to kilíčko 🙂

Osobák

Srpen

V srpnu se během mé služby nic zvláštního nestalo. Jen jsem si lehce vylepšila sezónní osobák na 5 km. Do mého PB už mi na této vzdálenosti přebývá jen 25 s. Já těch 25 minut jednou pokořím. Rok 2017 je můj!

Naběháno: 85 km (slabota :-/)

Září

V září proběhlo ve znamení závodů. Konečně jsem nebyla těhotná a mohla jsem se zúčastnit Opavské míle 🙂 (7 minut, příště to bude lepší).

O pár dní později jsem si při dalším závodě vylepšila čas na desítce (53 minut). Byla to v podstatě rovinka a dost rychlý závod, takže tento čas asi jen tak nepřekonám. Možná až zhubnu (jestli). Taky poprvé závodil můj starší syn a já byla taaaak pyšná :-).

No a na konci měsíce jsem si za odměnu nadělila, částečně k narozeninám, první Garminy! Dlouho jsem váhala mezi Forerunner 235 a Vivoactive HR. Nakonec vyhrála druhá varianta, ač mě vzhledově nezaujaly, mají navíc integrovaný výškoměr, což rozhodl. A dnes, po třech měsících používání bych neměnila!

Naběháno: 80 km (zase nic moc)

Silesia kros 1/2maraton

Říjen

V druhé polovině října jsem si sáhla na běžecké dno. Zúčastnila jsem se Silesia kros 1/2maratonu. Byl trošku skoro o kilometr delší, než slibovali (23,8 km) a hlavně byl brutálně náročný. To jsem absolutně nečekala. Říkala jsem si… 23 km to dám levou zadní, když jsem dala půlmaraton. No nakonec jsem to dala, ale poslední tři kilometry už jsem se modlila, ať je konec.

No samozřejmě, jsem to zvládla, ale byl to boj. A tak jsem si prodloužila svůj nejdelší běh.

Naběháno: 119 km (Jupí 🙂 )

Zámek Raduň

Listopad

V listopadu jsem absolvovala další ligové závody, a aby toho nebylo málo, tak jsem si opět zvedla své maximum v uběhnutých kilometrech – na 25 km. Bylo to překvapivě snazší než jsem čekala.

A to jsem skoro celou dobu běžela v nepříjemném dešti, sem tam v blátě a teplo taky zrovna nebylo. Takže už zbývá přidat jen 17 km a bude to tam ;)!

Naběháno: 117 km

Prosinec

A je tu konec roku. Zpočátku to běžecky vypadalo vcelku dobře. Avšak 12.12. si starší syn přinesl ze školky domů neštovice. A bylo po běhání. Sem tam jsem se sice utrhla, ale v kombinaci s pečením, brigádou a sháněním dárků moc času nezbývalo. 18.12. jsem si dala kratší vánoční závod (4,7 km), který i přes mrazivé počasí a dlouhé stoupání nedopadl až tak zle, co se tempa týče (poprvé pod 5:00 min/km!).

Po závodu přišlo nachlazení a zase jsem měla útrum. I přes rýmečku jsem si ale neodpustila štědroranní výběh se sparinkou Janičkou. Mezi svátky jsem si dala desítku rodištěm a běžecký skororok jsem zakončila průzkumem nové trasy v okolí města.

Naběháno 79 km (velká slabota!)